headerimage
Tisk Email

Tato sekce je věnovaná rozhovorovů s lidmi (prozatím se členy SDH Výčapy) aktivními či již méně, pro které požární sport byl, je a bude nedílnou součástí jejich života.

 

--------------------------------------------------------------------

Martin Cafourek

Martin Cafourek působil v letech 1995 – 2004 výhradně vždy na postu proudaře. Na svém kontě má 47 extraligových startů z toho 6 pódiových umístění. Třikrát dopomohl k postupu do krajského kola v požárním sportu a dvakrát se stal celkovým vítězem okresní ligy v požárním útoku. Vždy působil klidným a vyrovnaným dojmem, snad nikdy ho nedokázal rozhodit žádný neúspěch a ostatně ani vítězství. Po devět let byl nedílnou součástí družstva mužů. Po sezóně 2004 ukončil sportovní činnost a následně částečně opustil rodnou obec. Nyní si opět našel na hasiče trochu času a odpověděl nám na pár otázek.

 

Co dneska vůbec děláš, kam ses z Výčap vytratil?

Po studiu jsem si našel práci v Brně a prozatím jsem tam s ženou zůstal. Pracuji ve firmě FEI, která se zabývá vývojem a výrobou elektronových mikroskopů. Z Výčap jsem se ale tak docela nevytratil, jenom tam bývám pouze občas na víkend.

 

Vzpomeneš si vůbec někdy ještě, jak jsi s náma závodil?

Určitě, rád si vzpomenu. Závodil jsem s hasiči spoustu let, navíc jsme spolu jezdili na kola a na hory. To zanechá spoustu  vzpomínek. Na hasičské závody sice už není čas, ale na různých akcích se přeci jen čas od času objevuji.

 

Jak dneska s odstupem času vnímáš tu dobu, kdy jsi brázdil soutěžní tratě?

Byla to jiná doba, studoval jsem, měl jsem spoustu času na své koníčky, na sport. Hasičský sport pro mě nebyl pouze o závodech, ale především také o partě a atmosféře kolem. Myslím si, že jsem měl štěstí a dostal se do týmu, který měl spoustu zapálených členů, často vyhrával a člověk se v něm pobavil. Jsem velmi rád, že jsem to období mohl prožít a občas trochu lituji, že už je pryč.

 

A co dneska, sleduješ ještě dění kolem hasičského sportu?

Přehled mám už jenom chabý, hodně věcí se změnilo. Dozvídám se pouze občas nějaké informace zprostředkovaně přes sestru nebo kamarády, kteří stále závodí. Už to dění jde ale mimo mě.

 

Kdyby ses měl zítra probudit a zopakovat si jeden soutěžní den (nebo víkend), tak které zážitky bychom si dali ještě jednou?

To je těžká otázka. Konkrétní závod se dá těžko jmenovat, ale vzpomínám si například, že jsme jednou dokázali vyhrát dvě prasata za den a vrátili se s velkou slávou, nebo jsme jeli na závod s předem připravenou vaničkou na prase a to prase jsme pak dokázali vyhrát. Kouzelné byly také některé závody extraligy, kdy jsme se jednou třeba vrátili jen tak s obrovskou starou pneumatikou, která se nám skoro nechtěla vejít do auta.

 

Na co bys nejraději zapomněl, co byl tvůj nejhorší zážitek?

Nechtěl bych zapomínat na žádný zážitek. Samozřejmě, že prohry, které někdy vznikly vlastním přičiněním, nebyly vůbec příjemné a mrzely, a že některá rána po kombinaci „děličů“ a „násobičů“ byla náročná, ale to k tomu prostě patřilo. Motivalo to dělat věci příště lépe. 

 

Pocházíš z hasičské rodiny, prakticky všichni tři sourozenci (sestry) jezdili, nebo stále jezdí po závodech, řešili jste doma často otázku závodů?

Řekl bych, že jsme to mezi sebou zase tolik neřešeli. Se setrami jsme se většinou podporovali, i když mezi družstvy kluků a holek bylo v té době hodně rozporů.

 

A aby toho v rodině nebylo málo, tvojí ženou se stala členka družstva několikanásobných mistryň republiky v požárním sportu. To by se ti nejspíš bez tvé účasti na závodech nepoštěstilo?

To je pravda, se svojí ženou jsem se seznámil právě prostřednictvím hasičských závodů, a kdybych nezávodil, tak bychom se pravděpodobně nepotkali. Ale nejsem jediný komu se to tak podařilo...

 

Co bys na závěr popřál Výčapským hasičům a jak odhaduješ jejich budoucnost?

Popřál bych rychlé nohy, dobrou techniku a hodně dorostu. Co se týká odhadovaného vývoje, myslím si, že to vůbec nevypadá špatně. Nový areál u Sádky nabízí skvělé tréninkové podmínky jak pro požární útok, tak pro stovky. Pokud se stále najdou ochotní členové, kteří se budou věnovat práci s dorostem a družstva budou trénovat, věřím, že se hasička bude stále plnit novými poháry.

 

 Děkujeme za rozhovor.

 

 

 

 

 
Designed by vonfio.de